Dál se ptám         text Martina a Čapson

Vem si mou ruku do dlaní a stále ji tam měj
a oddávej se svému štěstí dlouho.
Až skončí chvíle nádherná, tak na ni si vzpomeň,
jak bylo nám v tu krásnou chvíli pouhou.

Jsi jako přelud pouhý, než se vzdálíš, až se ztratíš,
po tobě šílím, chci tě víc a víc.
Jen si tě maluju, že tě mám už dávno v srdci svém, a že si má jen.

Už dávno nejsem sladký princ, tak na mě zapomeň,
život jde dál, už spolu nejsme dlouho.
Té chvíle jsem se stále bál, že nespatřím tě víc,
tak ještě víc a víc, svou lásku dej mi.

Jsi jako přelud pouhý, než se vzdálíš, až se ztratíš,
po tobě šílím, chci tě víc a víc.
Jen si tě maluju, že tě stále mám, a že jsi má jen.

Ref.
Dál se ptám, zda jít za světlem nebo tmou,
dál se ptám, jak žít mám.
Dál se ptám, proč zvony jen v dálce bijou,
dál se ptám, už ztichly.

Tak proč se trápím stále dál a život ten se mi jen smál
a dlouhý sen s ním věčný stín, já už tě nikdy neuvidím.
Tak proč mě necháváš tu stát, volám do tmy, mám tě rád,
křičím pouhou chvíli, že tě mám, že tě mám.

Stále bloudím sám, proč vůbec se vám zpovídám.
Svůj život miluju, proti zdi teď jdu.
A v srdci mám už mír, já zpovídám se vám
a chci už stále žít svůj krásný sen.

Ref.
Dál se ptám, zda jít za světlem nebo tmou,
dál se ptám, jak žít mám.
Dál se ptám, proč zvony jen v dálce bijou,
dál se ptám, už ztichly.